KiSS syndrom- Kinematická nerovnováha v důsledku suboccipitálního stresu

Kinematic Imbalance due to Suboccipital Stress

KiSS syndrom se týká příznaků (symptomů) způsobených biomechanickou dysfunkcí krční páteře malého dítěte. Jedná se o funkční mechanickou blokádu krční páteře a skloubení týlní kosti. První dva krční obratle-nosič (atlas) a čepovec (axis) jsou vzájemně spojeny kloubním spojením, které umožňuje otáčení hlavy do strany. Skloubení mezi týlní kostí a prvním krčním obratlem umožňuje kývavé pohyby hlavy dopředu a dozadu. Při KiSS syndromu je funkce kloubních spojení znemožněna.

Tato dysfunkce může zanechat trvalejší následky na vývoji normálního (fyziologického) držení těla a pohybu dítěte. Osa těla se stává asymetrická a v těle vzniká nesprávná biomechanika v kloubních spojeních, nepřiměřené napětí pojivových tkání a svalová nesouměrnost.

Poprvé jej popsal v roce 1991 německý chirurg Heiner Biedermann.

PŘÍZNAKY KiSS SYNDROMU

KiSS syndrom se může projevit mnoha příznaky, z nichž ale jen některé přímo souvisí s páteří nebo přidruženými svaly. Navíc se liší i doba, kdy se mohou první příznaky objevit. Pokud je příčinou nesprávná poloha v děloze, vyskytnou se příznaky velmi brzo, pokud jsou však příčinou následky komplikovaného porodu, trvá často několik týdnů, než se příznaky projeví.

KiSS syndrom může být zaměněn za tříměsíční koliky nebo tyto děti mohou být chybně označovány jako dráždivé. Blokáda dítěti často způsobuje bolesti při určitých pohybech nebo vede k neschopnosti provádět některé pohyby. Dítě se určitým pohybům nebo pozicím vyhýbá nebo při nich pláče. Pokud není tato blokáda včas odstraněna, může negativně ovlivnit psychomotorický vývoj dítěte a později přerůst v tzv. KiDD syndrom.

Příznaky:

Intenzivní a neutišitelný pláč

Preferování jedné strany v pohybech i v pohledu a šikmo vytočená hlavička

Jednostranná poloha při spánku (tvar písmene C nebo banánu)

Stálé napětí celého těla

Koliky

Poruchy spánku (obtíže při usínání, neklidný spánek, pláče ve spánku, náhle probouzení)

Problémy s kojením

Preference jednoho prsa při kojení

Potíže s polykáním

Zvracení po kojení nebo krmení

Slintání

Zácpa

Neklid a dráždivost

Neschopnost udržet osové postavení hlavičky od 3 měsíce

Odmítání lehu na břiše

Asymetrický tvar hlavy, obličejová (faciální) asymetrie

Asymetrická a jednostranně zploštělá zadní části hlavy

Záklon hlavy

Omezení pohybu ruky a nohy na jedné straně

Negativní rekce dítěte na manipulaci nebo doteky v oblasti krční páteře a rukou

Jednostranný nedostatečně vyvinutý kyčelní kloub

Upřednostňování nebo naopak eliminace některých pohybů

Asymetrické pohyby rukou a nohou

Deformity nohou

Opožděný vývoj kyčelních kloubů

Problémy s trávicí soustavou, které se často zaměňují za tříměsíční koliky

Tyto symptomy se mohou vyskytovat jednotlivě nebo se vyskytuje několik příznaků najednou. Vždy je potřeba těmto signálům věnovat pozornost.

Syndrom KISS I a KISS II

Doktor Biederman popsal dvě dílčí formy syndromu – KiSS I a KiSS II, které způsobují rozdílné problémy, ale přesto se často vyskytují společně.

KiSS I

Děti upřednostňují při polohování a pohybu hlavičky jednu stranu. Následkem jednostranné polohy lebka změní svůj tvar. Kromě toho je také viditelná asymetrie obličeje, kde se jedna tvář může zdát menší než druhá. Další charakteristikou tohoto typu je, že tělíčko dítě je jako C (banán). To se lze vypozorovat při lehu na rovné podložce, v posteli, na klíně nebo v autosedačce. Ruka a noha na “vnitřku” C jsou méně využívány, což může vést k opožděnému motorickému vývoji.

KISS II

Tento typ se projevuje naopak záklonem hlavy, například ve spánku nebo ve vzpřímené poloze sedu nebo držení na rukou. Děti jsou často hypermobilní bez ohledu na polohu, mohou svou hlavu volně otáčet na obě strany. V důsledku extrémního přetížení krční páteře a svalů může mít dítě potíže s ohýbáním hlavy dopředu a může mít potíže s položením na záda, což se projevuje prohýbáním do luku se záklonem hlavy a dítě může ztratit vlasy následkem nadměrného tření hlavy o podložku v této poloze. Lebka může být zaoblená a bez deformit. V poloze na břichu při „pasení koníčků“ dochází k dráždění žaludku v důsledku fasciálního napětí, které vychází z blokády krční páteře (vertebroviscerální vztahy) a důsledkem je sklon k takzvané tříměsíční kolice. K dalším projevům patří nekoordinované pohyby těla a omezené ovládání jazyka.

Nejčastěji se však u dítěte objeví v různé míře symptomy obou subtypů, jeden je však dominantní a druhý pouze doprovodný.

DŮSLEDKY KiSS SYNDROMU

KISS syndrom může ovlivnit autonomní nervový systém a vyvolat vegetativní příznaky, mezi které obecně patří potíže s příjmem potravy, neklidný spánek, pláč a celkové podráždění.

V důsledku blokády krční páteře a týlní kosti může nastat problém s jídlem a způsobit obtížné použití dobré techniky sání a polykání, což dítě může hodně vyčerpat. Mohou samozřejmě existovat jiné příčiny těchto problémů, ale základem je vyloučení funkční mechanické blokády v oblasti krku.

U dětí dochází k opožděnému dosahování motorických vývojových stádií, která mohou být provázena nesprávným způsobem pohybu. Dochází také k vynechání některých stádií pohybu, protože plazení nebo lezení je pro dítě nepříjemné nebo bolestivé. Z toho důvodu dítě začne brzy chodit, aby vykompenzovalo nepříjemné pocity.

PŘÍČINA VZNIKU KiSS SYNDROMU

V průběhu přirozeného porodu dokáže krční páteř novorozence odolat velkým tlakovým silám, kterým je vystavena. Pokud je však krční páteř vystavena nežádoucím zásahům-tahu za hlavičku nebo tlaku na břicho matky, může dojít k mechanické blokádě krční páteře dítěte, která vede k rozvoji KiSS syndromu. Další příčinou blokády krční páteře dítěte v průběhu porodu může být obtížný a protahovaný porod v důsledku neprůchodnosti porodních cest matky následkem funkční blokády v oblasti pánve, křížové kosti, kostrče a bederní páteře. Je důležité zdůraznit, že mohou existovat další příčiny vzniku a rozvoje KiSS-KiDD syndromu.

Podle doktora  Biedermanna v publikaci Kiss-Kinder  způsobují KiSS syndrom tyto faktory:

Pomalu postupující a protahovaný porod

Obtížně průchodné porodní cesty v důsledku blokády opěrného aparátu matky

Tlak a rotační pohyby v oblasti krční páteře dítěte při porodu

Operativní porod – vex, kleště, císařský řez

Kristellerova exprese – tlak na fundus u porodu

Dítě v pozici koncem pánevním

Vyprošťování z porodních cest  (dystokie ramen)

Nedorotování hlavičky

Více než 4000 gramů při narození

Příčná pozice dítěte během těhotenství

Vícečetná těhotenství

Předčasný porod

Nevhodná porodní poloha matky (poloha na zádech)

KOMENTÁŘE RODIČŮ

Rodiče si nejčastěji u svých dětí všímají těchto projevů a popisují je následně:

Moje dítě není k utišení

Moje dítě vypadá jako banán nebo písmeno C

Moje dítě se prohýbá do luku

Moje dítě se přetáčí jen na jednu stranu

Moje dítě nechce spát na zádech

Moje dítě se nechce plazit

Moje dítě upřednostňuje jednu stranu a zaklání hlavu dozadu

Moje dítě používá pouze jednu ruku

Moje dítě má křivou lebku

Moje dítě má potíže s usínáním

Moje dítě spí neklidně a probouzí se s výkřikem

Moje dítě je stále v napětí a nedokáže se uvolnit

Moje dítě hodně slintá

Moje dítě má bolesti břicha

 

KiDD syndrom – Kranium  imbalance Dyspraxia and  Dysgnosia

Syndrom KiDD  se obvykle vyskytuje u dětí starších 1 roku a přetrvává až do dospělosti. Vzniká v důsledku KiSS syndromu, což je biomechanická dysfunkce následkem mechanické blokády v krční páteři a jejího skloubení s týlní kostí. Pokud není ošetřena a odstraněna funkční blokáda, důsledkem je narušení fyziologických procesů v této nesmírně důležité oblasti a dochází k narušení nebo zpoždění psychomotorického vývoje.

Tyto příznaky jsou pojmenované podle základních projevů dítěte s označením KiDD syndrom.

-Dyspraxie: snížená schopnost vykonávat naučené pohyby se sklonem k těžkopádnosti

-Dysgnosie: snížená schopnost zpracovávat smyslové vjemy.

PŘÍZNAKY (SYMTOMY)  KiDD syndromu (1-15 let)

Nekonvenční postavení hlavy k jednomu rameni

Zpožděný motorický vývoj

Výrazná bederní křivka (prohnutí)

Difúzní bolest hlavy, těžká hlava

Stáčení chodidel špičkami k sobě

Obtížné učení se jízdě na kole (problémy s koordinací pohybů a rovnováhou)

Fobie výšky

Špatná rovnováha, koordinace (pády, nárazy, údery)

Výkyvy nálady (frustrace, vztek, netrpělivost nebo agresivita)

Hyperaktivita a nepokoj

Problémy podobné ADHD

Střevní poruchy (zácpa)

Jazykové potíže

Poruchy spánku

Potíže s koncentrací a učením

Obtížné a těžkopádné psaní a čtení

PROJEVY

Vynechání vývojových stadií pohybu: dítě se neplazilo a nelezlo po čtyřech, ale rovnou se pohybuje ve vzpřímené poloze.  Vyhýbá se polohám, které je omezují a cítí při nich bolest. Jde o tzv. kompenzaci neboli náhradní řešení, které se však v pozdějším věku projeví na opěrném aparátu například vznikem skoliotického držení těla.

Opožděný motorický vývoj a poruchy koordinace: Skloubení lebky a prvního krčního obratle má vliv na správné držení těla, ale může také hrát důležitou roli při vnímání, zpracování a šíření senzorických vjemů, které dítě získává z vnějšího prostředí. Nejvýrazněji se KiDD syndrom projevuje, když jsou na dítě kladeny vyšší nároky na pohyb. Například pro 4leté dítě může být obtížná chůze po schodech, dítě se často padá, obtížné se učí jezdit na tříkolce nebo na kole, rychle se unaví při pohybu v terénu, odmítá chodit delší trasy. Dítě se vyhýbá náročným činnostem, jejichž provedení je pro ně obtížné. Proto často nedokáže věci, které běžně zvládají jeho vrstevníci. Dítě je mylně označováno za lenivé a nešikovné, což rozvíjí psychickou frustraci a komplexy.

Poruchy chování a nálad: v chování je popisováno mnoho odchylek. Děti mohou být velmi aktivní a živé, hodně a nahlas mluví, tyto děti mohou být vnímány jako “násilné” bez respektu k potřebám jiných lidí i zvířat. Jiné děti mohou být velmi klidné v raném dětství, ale dostanou se do potíží, když dosáhnou školního věku.

Jazykové omezení: následkem mechanické blokády krční páteře, která přímo ovlivňuje funkci jazylky a napětí fascií v této oblasti může být vývoj jazyka narušen, dítě má jen malou slovní zásobu, často spojenou se špatnou výslovností. Rozsáhlá blokáda v této oblasti mohla vést k poškození mozku a jazykové problémy mohou vycházet i z poškození nervové soustavy.

Střevní poruchy: některé děti mají problémy se žaludeční / střevní funkcí.  Příčinou je podráždění vegetativního nervového systému (enterického systému) v důsledku blokády krční páteře. Děti si stěžují na bolesti břicha zejména při zvýšené psychické zátěži.

PROJEVY KiDD SYNDROMU VE ŠKOLNÍM VĚKU

Školní docházka přináší na dítě zvýšené nároky, proto se mohou při zvýšených požadavcích objevit problémy. Požadavky se týkají jemné a hrubé motoriky, kdy se dítě musí naučit používat pomůcky, např. tužku, aby se naučilo psát a kreslit, stejně tak v tělocviku je potřeba zvládat úkony, jako je např. házení míče, provedení některých cviků atd. Navíc vznikají rozsáhlé požadavky na smysly v různých oblastech života, jako je orientace v prostoru, v čase a ve světě symbolů (čísel a písmen).

Pokud dojde k poruchám ve vývoji senzorických motorů, mohou nastat různé příznaky a problémy, které budou uvedeny následně.

DIAGNOSTIKA

ve světě dnes existuje mnoho různých diagnostických a terapeutických vyšetření pro výše uvedené příznaky a problémy, protože bylo v posledních letech prokázáno, že mechanická blokáda v krční páteři může hrát důležitou roli v pohybovém a psychickém vývoji dítěte.

Stanovení diagnózy KiSS syndrom je ale odborníky často zbytečně komplikováno, protože zjevné projevy jsou mylně přičítány jiným diagnózám. Jak už bylo uvedeno výše, tak nejčastější chybnou diagnózou je dráždivé dítě nebo tříměsíční koliky.

Pokud má lékař podezření na KiSS syndrom, nejvhodnější řešení je ve spolupráci se zkušeným fyzioterapeutem nebo osteopatem. Součástí vyšetření by měl být také ideálně rentgen, který může odhalit další poznatky. Důležité je také vzít v potaz rodinnou anamnézu a genetické predispozice.

Terapeut pak provede funkční hmatové vyšetření, při kterém zkontroluje pohyblivost krční páteře, hlavy a kloubů postiženého dítěte a dokáže rozpoznat postižená místa.

Rozpoznat tento syndrom mohou i rodiče, pokud věnují včas pozornost mobilitě a motorickým dovednostem dětí podle výše uvedených informací.

V České republice podle konvenčních lékařů však diagnóza KiSS/KiDD syndromu neexistuje. Lékařům i pojišťovnám totiž chybí vědecké důkazy, které by dokazovaly příčinnou souvislost mezi problémy s páteří a narušením vývoje dítěte.

LÉČBA KiSS /KiDD SYNDROMU

Podle světových studií hraje zásadní roli v léčbě KiSS a KiDD syndromu čas. Důkladné vyšetření dětského svalového a kosterního systému by mělo patřit k základnímu lékařskému vyšetření, aby mohla být v případě nálezu zahájena včasná léčba. U dětí s vývojovou poruchou by mělo být vyšetření vztahováno k funkci páteře, aby se zjistily souvislosti mezi mechanickou blokádou v krční páteři a KiSS nebo KiDD syndromem.

Při podezření, že dítě má syndrom KiSS-KiDD, je dobré vyhledat terapeuta s vysokou úrovní znalostí o ošetření dětí pomocí jemných manuálních technik ( kraniosakrální terapie, osteopatie, osteodynamika). Vhodně zvolené manuální terapie umožňují zmírnění nebo odstranění syndromu.

Terapeut se nejprve seznámí s okolnostmi porodu a zdravotním stavem matky. Následně přistoupí k vyšetření dítěte v oblasti krku a páteře a provede několik testů, které mohou pomoci zjistit, zda je problém dítěte v mechanické blokádě v těchto úsecích. Pokud terapeut vyhodnotí, že léčba je pro dítě prospěšná, přistupuje k ošetření.

V mé terapeutické praxi ošetřuji pomocí  Osteodynamiky. Při ošetření se potupuje bez testování a vyhledávání, protože Osteodynamika je celostní a nediagnostické ošetření, při kterém terapeut nevyhledává problém, ale ošetřuje postupně celé tělo. Pokud vycítí mechanickou blokádu, ošetří ji. Proto lze pomocí Osteodynamiky ošetřovat preventivně všechny děti po porodu i bez stanovení diagnózy. Hmaty jsou velmi jemné a neinvazivní.

Některé děti potřebují pouze jedno ošetření, zatímco jiné potřebují k obnovení normální funkce krční páteře ošetření opakované. V praxi platí, že čím delší doba uplyne od porodu, tím více ošetření je potřeba. „Až v 80 procentech případů dojde k nápravě po první terapii. Rodiče pozorují změny k lepšímu ještě ten samý den. Jejich dítě konečně bez problémů usne,“ popsal zkušenosti rodičů doktor Biedermann.

Po ošetření je důležité zjistit, zda dítě dokáže využít volnosti v krční páteři a obnovit normální vývoj pohybu. Některé děti to dokážou svou vlastní snahou, zatímco jiné mohou potřebovat k získání pohybových dovedností pomoc fyzioterapeuta.

Děti většinou reagují mnohem rychleji než dospělí. Zahájení včasné akce bude mít za následek rychlé výsledky. Ty se dostavují brzy a jsou viditelné. Dětem se zlepší držení těla, jsou symetrické, mají lepší stabilitu, rovnováhu, ovládají své tělo a pohybují se jistěji a bezpečněji. Jejich motorický vývoj je plynulý, stejně jako psychický.

Dokonce i asymetrický tvar hlavy se zlepšuje až do pěti let a to bez použití tzv. “helmiček“, což jsou protetické pomůcky, jejichž použití je při použití vhodné terapie zbytečné.

Vždy je prospěšná spolupráce mezi lékaři, terapeuty a fyzioterapeuty, kdy každý ze zúčastněných přispěje ke zdraví dítěte svými dovednostmi a znalostmi.

PREVENCE

Biederman uvádí, že tím, že příčina často vznikne ještě během těhotenství nelze syndromu zabránit. Částečně by eliminaci syndromu mohl napomoci šetrnější přístup k porodu. Pokud však mají rodiče podezření na možný vznik syndromu, měli by se poradit s lékařem nebo porodní asistentkou a vyhledat pomoc kvalitního fyzioterapeuta nebo osteopata. Při včasném odhalení je pomoc těmto dětem totiž poměrně nekomplikovaná a snadná.

Jako terapeut považuji za významnou prevenci také ošetření opěrného aparátu matky před otěhotněním nebo v průběhu těhotenství, protože funkční blokády páteře a v oblasti pánve způsobují stažení fascií, což významně komplikuje postup dítěte porodními cestami.

ROZVOJ A PODPORA

Důležitou roli hraje také používání různých pomůcek, hraček a podpor. Některé jsou pro zdravý vývoj opěrného aparátu vhodné, některé jsou zcela nevhodné nebo je jejich použití špatně načasované.

Hračky a pomůcky

Pro přirozený rozvoj pohybu dítěte jsou vhodné:

  • Všechny typy vývojových pomůcek / hraček, které napomáhají rozvoji a rodiče je používají ve správném načasování a bez nucení.
  • Trojkolky, jízdní kola, skútry, kolečkové brusle apod.
  • Terapeutické pěnové koule, míče atd.
  • Polštáře, sklopné desky, válce atd.

Autosedačky, polohovací židle

Tyto pomůcky jsou nutné, ale jejich použití by mělo být omezeno pouze na nezbytnou dobu.

  • Židle nedávají svobodu pohybu a omezují pohybový rozvoj těla, dítě si může zvyknout na nevhodné pozice.
  • Používání židle omezte na potřebný čas.
  • Poloha vleže je vhodnější, než poloha vsedě. Nenechávejte dítě v autosedačce nebo krmící židli bezdůvodně.

Kočárky, postýlky, místa uložení dítěte

Dítě potřebuje své místo k odpočinku nebo k přemisťování. V první řadě je potřeba dbát o bezpečnost dítěte a zamezit nevhodným polohám nebo možným pádům.

  • Děti by neměly být podkládány polštáři v sedu, dokud se samy neposadí.
  • Při uložení dítěte na vyvýšené místo je potřeba zamezit pádu z výšky. Může dojít k mechanickému poškození opěrného aparátu a následným blokádám.
  • Dítě musí mít možnost si lehnout a protáhnout se.

Závěsný skákací vak

Je z hlediska zdraví dítěte nevhodný.

  • Nepodporuje vývoj dítěte.
  • Může poškodit klouby nohou, paží i páteře.
  • Je vhodné se vyvarovat jeho použití a dítě motivovat k přirozenému pohybu.

Pomůcky pro podporu chůze

Dítě potřebuje při rozvoji pohybu pomoc a podporu dospělých. Vhodné použití pomůcek na podporu chůze se řídí základními pravidly.

  • Jejich použití byste se měli vyvarovat, dokud dítě nebude chodit samo.
  • Toto platí také pro podporu pomocí rukou dospělých lidí.
  • Děti nerady chodí, pokud nejsou na tento pohyb fyzicky i psychicky připraveny.
  • Při použití pomůcky se dítě dostane příliš brzy na nohy.
  • Tempo chůze se stává příliš rychlé, protože dítě se přizpůsobí rychlému pohybu pomůcky.
  • Přirozené vzpřímené držení těla je narušeno, dítě se ohýbá vpřed a jde příliš rychle. Výsledkem mohou být časté pády.

Trpělivost a respekt k přirozenému vývoji dítěte omezuje možné poškození kloubů končetin i páteře.

HISTORIE

KiSS-KiDD syndrom je již mnoho let známý v severských zemích, Norsku, Dánsku, Švédsku a Německu. Jako první jej definoval doktor H. Bidermann v roce 1991 a věnoval zkoumání tohoto syndromu.

Diagnóza KiSS-KiDD syndrom je v Dánsku známá od roku 2008, kdy byla zavedena. Od té doby se diagnostika a léčba tohoto syndromu neustále vyvíjí.

VÝZKUM

Studie doktora Biedermanna

Ve studii doktora Biedermanna bylo zjištěno, že syndrom subkcipitálního kmene způsobuje různé příznaky a projevy u skupiny 114 kojenců.

Studie, publikovaná v časopise Journal of Manual Medicine, nejenže identifikuje příznaky a symptomy syndromu subokcipitálního kmene, ale také zdůrazňuje účinnost korekcí páteře při nápravě tohoto problému.

Ze skupiny 600 dětí bylo zvoleno 114 osob pro léčbu a následné studium. Jejich příznaky zahrnovaly omezený pohyb cervikální páteře, torticolis, cervikální skoliózu, skoliózu obličeje, asymetrický svalový tonus, retardovaný vývoj kyčelních kloubů, opistotonos (zatažení hlavy a oblouk zad, dítě neschopné udržet hlavu vzpřímenou), deformity nohou, neklidný spánek, problémy s příjmem potravy. Nejčastějšími nálezy byly torticollis (nakloněná hlava na jedné straně), skolióza (boční křivka krční páteře), asymetrický vývoj svalů, pomalý vývoj kyčelních kloubů a asymetrický nebo pomalý vývoj motorických dovedností.

Ve studii byly zjištěny a popsány nejčastější faktory, způsobující syndrom subokcipitálního kmene: nesprávná poloha plodu v děloze, použití kleště nebo vakuovou extrakci v průběhu porodu, prodloužený porod a mnohočetné plody (dvojčata, trojčata atd.). Incidence těchto rizikových faktorů u postižených dětí se výrazně lišila od stanovených statistik běžných porodů.

Podle autorů této studie je patogenní význam asymetrického držení těla u kojenců a malých dětí často ignorován, přičemž příznaky jsou buď odmítnuty jako nedůležité nebo nejsou vůbec neuznané.

Všichni pacienti ve studii podstoupili manuální ošetření a regulaci chybného postavení v atlanto-okcipitálních nebo atlanto-axiálních kloubech. Podle autora léčba poruch subokcipitálních kloubů a krční páteře zjednodušuje a zkracuje průběh problémů dítěte a významně snižuje potřebu zdlouhavých programů fyzioterapie. Navíc indikace pro manipulaci s opěrným aparátem u kojenců závisí na tom, že se nejprve rozpoznají klinické příznaky a poté se k nim připojí fyzikální a radiologické nálezy.

KiSS syndrom byl definován primárně kvůli neschopnosti důsledně identifikovat fixace nebo “blokády” v atlanto-occipitální oblasti, jak již dříve popsal Gutmann v 60. letech. V mnoha případech může být KISS syndrom účinně řešen korekcí vyrovnání a obnovením ztraceného pohybu k páteřním obratlům i bez stanovení konkrétní diagnózy.

Identifikace suboccipitálního kmene

Identifikace suboccipitálního kmene vyžaduje pečlivé hmatové (palpační) dovednosti lékaře nebo terapeuta se zkušenostmi v oblasti vyšetření páteře. Počátečními indikacemi může být zvýšená bolest nebo citlivost podkožní a horní oblasti krční páteře nebo omezené pohyby hlavy a krku.

Subluxace atlasu vpravo ve vztahu k týlní kosti (occiputu) byl častějším nálezem, než subluxace atlasu a axisu. Toto zjištění koreluje se studiemi Jiroutu, který také shledal, že nejpoužívanějším směrem pro subluxaci atlasu je vpravo.  Jen v 19-ti případech byla na C1-C2 nalezena hlavní asymetrie páteře. U těchto pacientů se ukázalo, že léčba u C1-C2 je stejně účinná jako úprava C0-C1.

Závěr

Blokáda suboccipitálního kmene je předpokladem pro vznik výše popsaných projevů u dítěte. Pokud je zavčas a efektivně provedena manuální náprava krční páteře, ve většině případů dochází k rychlé úlevě a návratu fyziologického stavu. H. Biederman říká, že děti rozvíjejí podstatnou část svých motorických dovedností v první části svého života. Fyziologický stav opěrného aparátu je podmínkou pro přirozený psychický a fyzický vývoj dítěte.

Zdroj

Biedermann H. Kinematická nerovnováha v důsledku suboccipitálního kmene u novorozenců. J. Manual Med (1992)

STUDIE A LITERATURA

Na podzim roku 2012 nový výzkum založený na důkazech ukázal, že manuální osteopatická léčba významně snižuje množství dětí, které vykazovaly změny v držení těla a byly plačtivé.

Probíhá několik výzkumných projektů. Severský Institute of Chiropractic, který se zabývá klinickou biomechanikou, ukazuje slibné výsledky v péči o děti pomocí manuálních terapií.

Na Aarhus University Hospital v Norsku, bylo provedeno několik pilotních studií o vlivu manuální terapie jako doplněk k dětské fyzioterapii pro kojence se strnutím šíje.

Pedersen a Brodersen k závěru, že každé 10 dánské dítě ve věku 8 týdnů vykazuje známky problémů v senzorických motorických dovednostech. Pedersen a Brodersen dospěli k závěru, že fyzioterapeutický výcvik a manuální terapie může vyřešit problémy se senzorickou motorikou a ovlivnit tak vývoj dítěte správným směrem.

Ingegerd Eriksen, projekt Bunkeflop, zjistil, že 68% školních dětí má obtíže se soustředěním a s motorikou. Stav zlepšují manuální terapie a konkrétní fyzické cvičení.

Hartvigsen dospěl k závěru, že děti nevyrůstají s bolestí zad a bolest v zádech není zapříčiněna prací, ale pokud měl člověk již dříve bolesti v zádech jako dospívající, má pravděpodobně bolesti zad po celý život. (Jan Hartvigsen, Zlo v zádech není v práci, Science.dk19, květen 2008 v 10:35)

Níže uvedení autoři dochází k závěru, že spinální manipulace má pozitivní účinek v případě cervikální bolestí hlavy.

Amanda J. O’Connor 2000; Cervicogenní bolesti hlavy

Nilsson, N., Wulff Christensen, H. a Hartvigsen, Účinek spinální manipulace při léčbě cervikogenní bolestí hlavy. JMPT.:1997

Účinnost manuální terapie u kojenecké koliky. Dokáže manuální terapie zmírnit následky tvrdých porodů a léčit narozené dítě? Dokáže manuální terapie léčit koliky? Ano! Správně vedená terapie může zkrátit hodiny dětského pláče z průměrných 4 hodin denně na 1 hodinu denně, kdy je normální doba ½ -1 hodiny denně. (Jesper Wiber et al. Léčba koliky. Nové poznatky 1999)

Jak porodní proces ovlivňuje zdraví dítěte? A. Towbin zjistil, že samotný proces narození může způsobit trauma a nestabilitu v horní části krku. (Towbin A. Latentní páteřní mozková příhoda a poranění mozku u novorozenců, vývoj s dětským nervovým systémem 1969, (11): 54-68).

ZÁVĚREM

Světoví odborníci, lékaři i terapeuti mnoho let hledají cestu, jak napravit nepříznivý stav opěrného aparátu novorozenců a malých dětí. Je mnoho cest k vyřešení mechanické blokády. Žádná z těchto cest by neměla být odmítána na úkor jiné, protože smyslem celostní terapie je otevřené vnímání lidského těla a jeho nekonečných možností. Odvážila jsem se vydat svou vlastní cestou a vytvořit na základě předchozích zkušeností jemnou, jednoduchou a přesto účinnou manuální terapii, která ošetřuje nejen mechanickou blokádu krční páteře dítěte, ale zároveň ošetřuje fascie celého těla. Tuto terapii jsem nazvala Osteodynamika.

Andrea Dunová